Díky nově přijatým závazkům světových zemí bude možné globální oteplení zastavit na +1,8 °C

Na mezinárodní klimatické konferenci COP26 ve skotském Glasgow již 4. den jednají představitelé světových zemí o navýšení klimatických závazků tak, aby bylo možné předejít co největšímu množství škod způsobených změnou klimatu.

V Pařížské dohodě, která vstoupila v platnost před pěti lety, se zástupci jednotlivých zemí dohodli, že se pokusí udržet globální oteplení co nejníže pod hodnotou +2,0 °C, ideálně pod hodnotou +1,5 °C. Vědecké studie totiž ukazují, že při překročení těchto mezí hrozí destabilizace klimatického systému. Škody na životech a majetku způsobené změnou klimatu se přitom navyšují s každou desetinou stupně oteplení.

Pařížská dohoda ovšem stanovuje pouze globální cíle, každý stát má svobodu v tom si stanovit své vlastní klimatické cíle a opatření. Až do letošního roku přitom byly klimatické cíle jednotlivých zemí příliš slabé – i kdyby se podařilo naplnit všechny tehdejší sliby, globální oteplení by přesáhlo +2,7 °C. Pokud by se postupovalo ne podle slibů, ale podle skutečných zavedených opatření, svět by se oteplil o více než 3 °C.

Zásadní posun na klimatické konferenci

Ve dnech předcházejících COP26 i na samotné konferenci ale došlo k několika zásadním krokům. Prvním je přijetí nových závazků dosažení klimatické neutrality velkými zeměmi, mimo jiné Ruskem a Indií, které se zavázaly přestat přidávat skleníkové plyny do atmosféry do roku 2060, respektive 2070.

Dalším krokem je podepsání dohody o výrazném omezení vypouštění metanu, který je mnohonásobně silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý a vzniká zejména v zemědělských procesech a při těžbě zemního plynu. Tuto dohodu podepsalo více než 100 zemí a měla by vést k omezení emisí metanu o více než 30 % do roku 2030.

Důležitá je také dohoda o omezení odlesňování, kterou na COP26 podepsaly všechny země, které se s odlesňováním potýkají. Dohodu nyní podepsala i Brazílie, která je zodpovědná za velkou část světového kácení pralesů a která se dosud podobným dohodám vyhýbala.

Dnes se k těmto dohodám ještě přidal závazek 190 zemí skoncovat se stavbou nových uhelných elektráren. Současně také přes 20 zemí oznámilo nové závazky ukončení spalování uhlí. Podle těchto plánů, ke kterým se přidalo mimo jiné i Polsko či Ukrajina (avšak ne Česká republika), by ve vyspělých zemích mělo dojít ke konci uhlí ve 30. letech tohoto století, v rozvíjejících se zemích pak ve 40. letech tohoto století.

Odhady budoucího oteplení

Včera byly po oznámení nových závazků zveřejněny dva aktualizované modely globálního oteplení, které ukázaly, že pokud by došlo k naplnění všech současných závazků, oteplení by se zastavilo na hodnotě +1,9 °C. Dnes po oznámení nových závazků ukončení spalování uhlí vydala Mezinárodní agentura pro energii (IEA) aktualizovaný model, který při dodržení závazků předpokládá oteplení o +1,8 °C.

Klimatická konference tak zatím plní svůj cíl, který byl udržet naději, že se podaří naplit cíle Pařížské dohody, zejména udržení oteplení pod +1,5 °C (v současnosti již dosahuje +1,2 °C).

Podle zpravodaje OSN Selwina Harta jsou však oslavy předčasné. Tyto modely totiž spoléhají na předpoklad, že se všechny závazky podaří splnit. „Podle opatření, která jsou zavedená v současnosti, je svět na cestě k oteplení o 2,7 °C, což je katastrofální trajektorie, a stále jsme daleko od splnění cíle udržení oteplení pod +1,5 °C,“ řekl Hart na konferenci.

Jednotlivé země tak čeká ještě hodně práce převést tyto nově přijaté závazky ve skutečnost.

Zdroj: UNFCC
Úvodní obrázek: Bonn Climate Change Conference – October 2014, UNclimatechange, CC BY 2.0