DNA získaná z ostatků nalezených na ostrově Sulawesi poukazuje na novou lidskou vývojovou větev

Objevené kosti patřily asi 18leté dívce a jsou staré 7000 let. Ostatky byly nalezené již v roce 2015 v jeskyni na ostrově Sulawesi. Genetická informace získaná z lebky pohřbené dívky prokázala příbuznost s národy Aboridžínců a obyvatel Nové Guiney společně s dalšími již vymizelými kmeny.

„Je to poprvé, co někdo popsal takto starou DNA v tomto regionu,“ řekl pro Nature Adam Brumm, archeolog z Australského výzkumného centra lidské evoluce, který je rovněž členem týmu zabývajícího se samotným nálezem.

Autoři studie věří, že nález by mohl odkazovat na populaci tzv. Toaleánských lidí, jejichž existence se předpokládá na základě některých archeologických nálezů ze Sulawesi. To by mohl potvrdit i fakt, že se kostra dívky nacházela v blízkosti takových předmětů.

Region Wallacea, ve kterém se ostrov Sulawesi nachází, se považuje za bránu předků Aboridžínců a dalších australasijských kmenů, kteří se tak dostali na území dnešní Austrálie. Pozůstatků po těchto kmenech je však velmi málo. Nejznámnější jsou zatím nálezy z ostrova Florés, ze kterého pochází ostatky Homo florensiensis, tzv. hobitích lidí.

Jedním z faktorů, kvůli kterým je podobných nálezů málo, je vlhké prostředí, ve kterém DNA snáze degraduje. Velkým úspěchem tak pro archeology byla samotná extrakce DNA pohřbené dívky. Autoři studie díky tomu předpokládají, že její předci mohli být součástí migrační vlny, která přes Sulawesi cestovala 50-60 000 let př.n.l. Část z ní však na Sulawesi zůstala a díky tomu pak mohli archeologové nalézt zmiňované ostatky.

Zajímavé je, že DNA obsahovala fragmenty genetické informace Denisovanů, kteří žili 500 000-30 000 let př.n.l. a jejichž nálezy se dosud vyskytovaly výhradně na Sibiři a v Tibetu. Přítomnost denisovanských genů byla potvrzena i u obyvatel Austrálie a Nové Guiney. Území Wallacea tedy mohlo být místem, kde došlo ke křížení těchto dvou větví.

Zdroj: Nature
Foto: Giancarlo Revolledo, Unsplash