Drtivé dopady klimatu se projeví dříve, než jsme se obávali, ukazuje uniklá studie

Vymírání druhů, šíření nemocí, smrtící vedra, kolaps ekosystémů, města ohrožená stoupající hladinou moří – tyto a další ničivé dopady klimatu se zrychlují a bolestně se nás dotknou dříve, než dnes narozenému dítěti bude 30 let.

Kroky, které lidstvo učiní nyní, rozhodnou o tom, zda se bude lidskému druhu v 21. století dařit, nebo bude jen přežívat, uvádí Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) v uniklém návrhu zprávy, s nímž se exkluzivně seznámila agentura AFP.

Nebezpečné body zlomu jsou však blíže, než se dříve myslelo, a hrozivým důsledkům plynoucím z mnoha desetiletí neomezeného vypouštění uhlíku do ovzduší se v krátkodobém horizontu nelze vyhnout.

„To nejhorší nás teprve čeká a zasáhne životy našich dětí a vnuků mnohem více než naše vlastní,“ uvádí se ve zprávě.

Zpráva, která je zdaleka nejobsáhlejším katalogem toho, jak změna klimatu zasáhne náš svět, má 4 000 stran a obsahuje pochmurné důsledky nedostatečné péče lidstva o planetu.

Vydání dokumentu, který by měl ovlivnit zásadní politická rozhodnutí, je však naplánováno až na únor 2022 – podle některých vědců příliš pozdě pro letošní schůze OSN o klimatu, biologické rozmanitosti a potravinových systémech.

V reakci na zprávu agentury AFP vydal IPCC prohlášení, v němž uvádí, že „nekomentuje obsah návrhů zpráv, dokud na nich ještě probíhá práce“.

Ze spojenců nepřáteli

Návrh zprávy přichází v době globálního „ekologického probuzení“ a slouží jako připomínka reality v kontrastu k řadě špatně definovaných slibů vlád a korporací po celém světě o dosažení nulových emisí.

Problémy, na které zpráva upozorňuje, jsou systémové a jsou vetkány do samotné struktury každodenního života.

Jsou také hluboce nespravedlivé: zpráva jasně uvádí, že ti, kteří jsou za globální oteplování nejméně odpovědní, budou trpět nepřiměřeně více.

Zpráva také ukazuje, že vypouštěním rekordního množství skleníkových plynů do atmosféry podkopáváme schopnost lesů a oceánů je absorbovat, čímž se z našich největších přirozených spojenců v boji proti oteplování stávají nepřátelé.

Přitom také upozorňuje, že hlavní klimatické šoky v dějinách Země dramaticky změnily životní prostředí a vyhubily většinu druhů, což vyvolává otázku, zda si lidstvo nezasévá semena svého vlastního zániku.

„Život na Zemi se může z drastické změny klimatu zotavit vývojem nových druhů a vytvořením nových ekosystémů,“ uvádí se ve zprávě. „Pro lidstvo je to nemožné.“

Nevratné důsledky

V návrhu zprávy, který může v příštích měsících ještě doznat drobných změn, zatímco IPCC se soustředí na tvorbu shrnutí pro hlavní politické činitele, jsou přinejmenším čtyři hlavní závěry.

Prvním z nich je, že klimatické změny již probíhají, jak dokládá dosavadní celosvětové oteplení o 1,1 stupně Celsia.

Před deseti lety se vědci domnívali, že omezení globálního oteplování na dva stupně Celsia nad úroveň poloviny 19. století bude stačit pro naší bezpečnou budoucnost.

Tento cíl je zakotven v Pařížské dohodě z roku 2015, přijatou téměř 200 státy, se závazkem, že společně omezí oteplování na „výrazně méně“ než dva stupně Celsia – pokud možno na 1,5 stupně.

Podle současných trendů směřujeme v nejlepším případě ke třem stupňům Celsia.

Podle předpovědí dřívějších modelů by do roku 2100 nemělo pravděpodobně docházet k takovým změnám klimatu, které by závažně změnily život na Zemi.

V návrhu zprávy OSN se však uvádí, že dlouhodobé oteplování i nad 1,5 stupně Celsia by mohlo mít „postupně závažné, staletí trvající a v některých případech nezvratné důsledky“.

Minulý měsíc Světová meteorologická organizace předpověděla, že Země s pravděpodobností 40 % do roku 2026 překročí hranici 1,5 stupně alespoň na jeden rok.

Pro některé rostliny a živočichy už pravděpodobně bude příliš pozdě.

„I při oteplení o pouhých 1,5 stupně Celsia se změněným podmínkám nebude schopno mnoho organismů přizpůsobit,“ uvádí zpráva.

Jedním z příkladů jsou korálové útesy – ekosystémy, na kterých závisí půl miliardy lidí.

Domorodým obyvatelům v Arktidě pak hrozí kulturní zánik, protože prostředí, na němž je založena jejich obživa a historie, taje pod jejich sněžnicemi.

Globální oteplování také prodloužilo období požárů, zdvojnásobilo potenciální požární plochy, a vedlo ke ztrátám v potravinových systémech.

Připravte se

Svět se musí s touto skutečností vyrovnat a připravit se na dopady – to je druhý hlavní závěr zprávy.

„Současná úroveň adaptace nebude stačit na adekvátní reakce na budoucí klimatická rizika,“ varuje zpráva.

Předpovědi pro střed tohoto století – dokonce i podle optimistického scénáře oteplení o dva stupně Celsia – to považují za příliš mírné hodnocení.

Je pravděpodobné, že do roku 2050 budou další desítky milionů lidí čelit chronickému hladu, a pokud se nerovnosti ještě prohloubí, během dekády by se dalších 130 milionů lidí mohlo ocitnout v extrémní chudobě.

V roce 2050 budou pobřežní města se stovkami milionů lidí v „první linii“ klimatické krize ohroženy povodněmi a stále častějšími bouřlivými přílivy, které budou kvůli stoupající hladině oceánů ještě smrtelnější.

Kolem 350 milionů lidí žijících v městských aglomeracích bude při oteplení o 1,5 stupně Celsia vystaveno nedostatku vody v důsledku velkého sucha – 410 milionů při oteplení o dva stupně Celsia

Pouhý půl stupeň navíc vystaví o 420 milionů lidí více extrémním a potenciálně smrtícím vlnám veder.

„Předpokládá se, že náklady na adaptaci pro Afriku se při oteplení vyšším než dva stupně zvýší o desítky miliard dolarů ročně,“ varuje zpráva.

Body zvratu

Za třetí, zpráva uvádí nebezpečí kombinovaných a kaskádových dopadů spolu s dosažením prahových hodnot tzv. bodů zvratu v klimatickém systému, které vědci teprve začínají měřit a chápat.

V klimatickém systému bylo nyní identifikováno na tucet kritických situací, které mohou způsobit nevratné a potenciálně katastrofické změny.

Nedávný výzkum ukázal, že oteplení o dva stupně Celsia by mohlo nevratně urychlit tání ledových příkrovů Grónska a západní Antarktidy tak, že by to zvedlo hladinu oceánů o 13 metrů.

Další body zvratu by mohly vést k přeměně povodí Amazonky z tropického pralesa na savanu a k úniku miliard tun uhlíku z věčně zmrzlé půdy na Sibiři, což by ještě zvýšilo oteplování.

V nejbližší budoucnosti by některé regiony – východní Brazílie, jihovýchodní Asie, Středomoří, střední Čína – a téměř všechny pobřežní oblasti mohly být postiženy několika klimatickými kalamitami současně: suchem, vlnami veder, cyklóny, lesními požáry a povodněmi.

Dopady globálního oteplování se však zhoršují i všemi ostatními způsoby, kterými lidstvo narušilo rovnovážné stavy Země.

Patří mezi ně „ztráty biotopů a přizpůsobivosti, nadměrné využívání, extrakce vody, kontaminace, invazivní nepůvodní druhy a šíření škůdců a nemocí,“ uvádí se ve zprávě.

Pro takový komplex problémů neexistuje snadné řešení, prohlásil Nicholas Stern, bývalý hlavní ekonom Světové banky a autor přelomové Sternovy zprávy o ekonomice změny klimatu.

„Svět čelí složitému souboru vzájemně provázaných problémů,“ řekl Stern, který se na zprávě IPCC nepodílel. „Pokud je nebudete řešit současně, nepodaří se dobře řešit ani jeden z nich.“

Transformační změna

Ve studii je jen velmi málo dobrých zpráv, ale IPCC zdůrazňuje na závěr, že lze udělat mnoho pro to, aby se zabránilo nejhorším scénářům a abychom se připravili na dopady, které již nelze odvrátit.

Zachování a obnova takzvaných modrých uhlíkových ekosystémů – například chaluhových porostů a mangrovových lesů – zvyšuje ukládání uhlíku, chrání před bouřlivými přílivy a zároveň poskytuje životní prostředí volně žijícím živočichům, zdroj obživy obyvatelům pobřeží a potravinovou bezpečnost.

Přechod na vyšší podíl rostlinné stravy by také mohl do roku 2050 snížit emise související s potravinami až o 70 %.

Zpráva však varuje, že pouhá výměna benzínového auta za Teslu nebo vysazení miliard stromů jako kompenzace za pokračování současného stylu života (business-as-usual) nestačí.

„Potřebujeme transformační změnu, která se bude týkat procesů a chování na všech úrovních: jednotlivců, komunit, podniků, institucí a vlád,“ uvádí se ve zprávě.

„Musíme nově definovat náš způsob života a spotřeby.“

Zdroj: Agence-France Presse (AFP)
Překlad do ČJ: Erik Schwarzbach
Úvodní obrázek: Justin Hobson, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0