Kofein mění strukturu mozku a proti rakovině můžeme bojovat hladověním. Přečtěte si nejčtenější články CZECHSIGHT roku 2021

Těší nás, že naše čtenáře zajímají i jiné vědecké poznatky, než novinky ohledně onemocnění COVID-19. Na rozdíl od minulého roku se totiž žádný článek o zmíněném tématu nedostal do společenstva pěti nejčtenějších. Co vás tedy nejvíce zaujalo?

5. Zdravé mozky Tsimanů
V červnu vyšel na našem portálu článek o životě izolovaného bolivijského kmene Tsimanů žijícího v Amazonii. Díky aktivnímu životnímu stylu a stravě bez tuků stárne mozek Tsimanů výrazně pomaleji než ten náš. S narůstajícím věkem u nich dochází k výrazně menší mozkové atrofii, která je spojena se zhoršením mozkových funkcí či s rozvojem stařecké demence. Zajímavé výsledky byly v letošním roce představeny studií publikovanou v časopise The Journals of Gerontology (Series A: Biological Sciences and Medical Sciences).

Podle staršího výzkumu z roku 2017 je navíc u těchto lidí menší riziko vzniku ischemické choroby srdeční ve srovnání s obyvateli vyspělých zemí. Z kmene Tsimanů by si v budoucnu mohla vzít ponaučení celá západní civilizace. Na příkladu tohoto kmene lze vidět, jak důležité je jíst zdravě a mít dostatečný pohyb. Článek na našem portálu je dílem redaktorky Michaely Novotné.

4. Kofein mění struktury mozku
Výzkumníci si v článku publikovaném v časopise Cerebral Kortex vzali na paškál vliv kofeinu na šedou kůru mozkovou u člověka. A díky Lukáši Kekrtovi jsme se dověděli, zda-li a jak ovlivňuje náš mozek během spánku. Přestože konzumovaný kofein nevedl ke zhoršení spánku, zpozorovali vědci změny v šedé hmotě mozku.

Vědeckého výzkumu se zúčastnila skupina 20 zdravých mladých lidí, z nichž všichni pravidelně pili kávu. Pro potřeby studie pak dostávali v průběhu experimentu kofeinové tablety či placebo. Hloubka spánku nebyla kofeinem nijak ovlivněna a zůstávala stejná i ve chvíli užívání placeba.

Ačkoli se z výsledků této práce zdá, že kofein snižuje objem šedé hmoty, po pouhých deseti dnech abstinence se u testovaných významně regenerovala.

3. Na rajčata s přírodním hnojivem
Pro pěstování rajčat lze využít specifickou houbu, která dokáže získat z okolního prostředí potřebné živiny. Houba Ceriporia lacerata vylučuje enzymy, kterými dokáže zjednodušit složité organické látky, které rajčata nedokáží využít pro svou výživu.

Zajímavostí je, že u experimentálního pěstování rajčat za přidání houby byl pozorován zvýšený výnos rajčat jak při přítomnosti umělých hnojiv tak i bez něj. Houba navíc zvýšila nutriční hodnotu vypěstovaných plodů a vylepšila jejich chuť. Substrát obsahující tuto houbu by mohl představovat levné řešení nadměrného užívání konvenčních hnojiv. Informuje o tom článek Veroniky Zvolské.

2. Populární článek o víru
Článek našeho redaktora Kuby Zamouřila zase ukázal zájem čtenářů o počasí. Na začátku roku se totiž začal rozpadat arktický polární vír. Tento relativně stabilní vír se formuje proto, že v zimě je v oblasti Arktidy mnohem chladněji než v oblastech více na jihu. Kvůli tomu postupně vzniká nad severním pólem silná oblast nízkého tlaku a začne vznikat gigantický vír, který se na meteorologických mapách trochu tvarem podobá hurikánu.

Rozpad polárního víru byl v letošním roce způsoben souhrou několika vlivů. V prosinci vznikla v severním Pacifiku anticyklóna, která arktickému víru brala energii. Současně ke konci prosince došlo k neobvykle vysokým teplotám v atmosféře nad Sibiří. Tato oblast vyšších teplot také začala působit na polární vír, který se poté postupně rozpadl.

Počasí v Evropě a severní Americe je přitom rozpadem polárního víru většinou znatelně ovlivněno, kdy studený arktický vzduch může pronikat do nižších zeměpisných šířek a naopak tropický vzduch může pronikat severněji než obvykle. V ČR se nakonec tato událost výrazně neprojevila; pouze v únoru byl jeden týden výrazně teplotně podprůměrný s teplotami okolo -10 °C.

1. Hlad je koncem pro nádory
Autorkou nejčtenějšího článku uplynulého roku je naše redaktorka Ilona Kramářová. Přinesla informace od vědců ze Sanford Burnham Prebys Medical Discovery Institute. Ti v rámci experimentu přerušili dodávání glutaminu do rakovinných buněk pomocí objevené molekuly.

Glutamin je klíčovým zdrojem energie mnoha typů rakovinných buněk. Ty dokáží metabolismus organismu přeorganizovat tak, aby jim dodával energii právě ve formě glutaminu. Vědcům se díky molekule IMD-0354 podařilo významně nabourat tok energie k rakovinným buňkám. Tím je nechali „vyhladovět“. Tento objev by mohl znamenat menší průlom v léčbě rakovin.

Zdroj: autorský článek CZECHSIGHT
Foto: Czechsight