Koncentrace rtuti v mořích ovlivňuje tučňáka magellského
V organické formě (methylrtuť, Me-Hg) se rtuť bioakumuluje v tkáních mořských organismů a obohacuje tím trofickou síť. V důsledku toho se rtuť nachází ve vysokých koncentracích v tkáních organismů s vyšší polohou v rámci trofického řetězce (vrcholoví predátoři).
Biologické faktory, jako je věk, strava, stav chovu a nutriční podmínky, mohou ovlivnit vzorce kontaminace rtutí. Ideálním indikátorem množství rtuti v mořském ekosystému jsou mořští ptáci, protože se živí na relativně vysokých trofických úrovních, jsou dlouhověcí a mají také širokou geografickou distribuci. Průliv Beagle a atlantické pobřeží Tierra del Fuego v Argentině jsou důležitými zdroji potravy pro mnoho mořských ptáků a zároveň tvoří koridor pro několik antropogenních aktivit (např. turistika, rybolov, námořní doprava a urbanizace).
Jedním z nejhojnějších druhů mořských ptáků v těchto oblastech je tučňák magellanský (Spheniscus magellanicus) se třemi koloniemi umístěnými u ostrova Martillo (54° 54,5′ JŠ, 67° 23′ ZD), ve Franklinově zálivu (54° 52,3′ JŠ, 64° 41,1′ ZD) a na ostrově Observatorio (54°39,2′ JŠ, 64° 08,2′ ZD). Předchozí studie zjistily vysoké koncentrace rtuti u tučňáků magellanských ve Franklinově zálivu ve srovnání s jinými druhy distribuovanými v Jižním oceánu, včetně těch z kolonie ostrova Martillo. To bylo vysvětleno především stanovištěm pro hledání potravy než trofickou polohou druhu tučňáka.
Jako hlavní cesta vylučování rtuti pro ptáky je peří, které obsahuje 70–93 % celkového množství rtuti v jejich tělech, ačkoli rtuť je také uložena v měkkých tkáních. Testovaným tučňákům magellským bylo odebráno malé množství peří ze všech tří kolonií. Následně bylo otestováno na koncentraci rtuti. Vědci pomocí těchto testů odhalili rozdílnou koncentraci rtuti, kterou vysvětlují tím, že tučňáčí kolonie nehledají potravu ve stejných oblastech.
Rovněž objevili nárůst koncentrace rtuti směrem od nejpobořenějších kolonií (ostrov Martillo) po nejvíce oceánské kolonie (Franklinův záliv a ostrov Observatorio). Pochopení tohoto jevu může pomoci k ochraně životního prostředí mořských organismů a je také zásadní pro vyhodnocení skutečného dopadu takového znečištění na stav a možnosti jejich ochrany, zejména v kontextu aktuálně se měnících vzorců emisí rtuti a globálního oteplování. V širší perspektivě mohou výsledky studie vyjadřovat bezpečnostní obavy konzumace mořských plodů a jejich vlivu na dalších konzumenty.
Zdroj: Marine Pollution Bulletin
Zdroj úvodního obrázku: Atlas Kadrów