Letecké palivo vyráběné z hořčice by mohlo snížit emise až o 68 %, ukazuje nová studie

Letecké palivo vyráběné z hořčice by mohlo snížit emise až o 68 %, ukazuje nová studie

Podle nové studie amerických vědců publikované v odborném časopisu GCB Bioenergy by bylo možné snížit emise produkované leteckým průmyslem až o 68 procent. Stačilo by přejít na udržitelné letecké palivo (SAF – z anglického Sustainable Aviation Fuel) vyráběné z rostlin. Konkrétně by se jednalo o využití olejnaté rostliny hořčice habešské (Brassica carinata).

„Pokud dokážeme zajistit dodávky surovin a poskytnout vhodné ekonomické pobídky v celém dodavatelském řetězci, mohli bychom potenciálně vyrábět SAF na jihu Spojených států amerických,“ říká Puneet Dwivedi z University of Georgia, vedoucí vědeckého týmu, který se otázkou zavedení leteckého biopaliva do praxe zabýval.

„SAF vyráběné z hořčice habešské by mohlo pomoci snížit uhlíkovou stopu leteckého sektoru a zároveň vytvořit ekonomické příležitosti a zlepšit tok ekosystémových služeb napříč jižním regionem Spojených států.“

Zhruba 2,4 % všech globálních emisí oxidu uhličitého v roce 2018 vyprodukoval letecký průmysl, uvádí zpráva Environmental and Energy Study Institute. V rámci studie publikované na začátku tohoto roku v odborném časopisu Atmospheric Environment bylo zjištěno, že tyto emise představují zhruba 3,5% příspěvek k antropogenní změně klimatu. Může se zdát, že to není mnoho, ale procenta narůstají znepokojivě rychle.

Přechod na biopaliva nicméně není vůbec jednoduchá záležitost. Je třeba mimo jiné důkladně zvážit, zdali pěstování palivových plodin nevytlačí důležité potravinářské plodiny, a zamyslet se, zda je vůbec možné vypěstovat palivových plodin dostatečné množství. Přitom to kde, jak a jaká plodina se pěstuje, určuje, zda nakonec skutečně dojde ke snížení celkových emisí. Závisí totiž nejen na emisích produkovaných přímo spalováním paliv během letu, ale také na emisích produkovaných během výroby daného paliva.

Palivo získané z Brassica carinata není zcela nový nápad – vyvinuto a testováno bylo již před několika lety. První let tryskovým letadlem poháněným čistým biopalivem pocházejícím z Brassica carinata byl úspěšně proveden v roce 2012. Jenže celkové náklady byly mnohem vyšší než v případě konvenčního tryskového paliva.

Cílem nejnovější práce Dwivediho a jeho týmu tak nebylo dokázat, že palivo je životaschopné, ale přesně odhadnout jeho efektivitu co se týče nákladů a snižování emisí.

Běžné letecké palivo momentálně stojí kolem 0,50 USD za litr. Bez dotací vychází SAF na bázi Brassica carinatakolem 0,85 až 1,28 USD za litr, vypočítal tým.

Nyní však vlády vybízejí ke snižování emisí. Například Bidenova administrativa vyhlásila výzvu Sustainable Aviation Grand Fuel Challenge („Velká palivová výzva: Udržitelné letectví“), která nabízí nemalé daňové úlevy na výrobu alternativního paliva, dojde-li ke snížení emisí minimálně o 50 procent ve srovnání s konvenčním leteckým palivem.

Výzkumníci zjistili, že při všech v Americe dostupných úlevách se náklady na SAF založené na Brassica carinata pohybují mezi 0,12 a 0,66 USD za litr. A to už je slibné číslo.

„Současné programy na podporu výroby a distribuce SAF by měly pokračovat. Velká výzva, kterou oznámil prezident Biden, by mohla být klíčová v podpoře výroby SAF na bázi Brassica carinata v jižních regionech USA,“ řekl Dwivedi.

V jihovýchodních státech, kde teploty bývají vyšší, je možné hořčici Brassica carinata pěstovat i v zimních měsících, kdy není sezóna pro potravinářské plodiny. To znamená, že si pěstování těchto dvou typů plodin nebude konkurovat. Mimo to lze vedlejší produkty výroby paliv používat k výrobě krmiv pro hospodářská zvířata.

Zdá se tedy, že zavedení biopaliv do praxe nestojí v cestě žádná překážka. Nicméně je tu ještě jeden problém: USA v současnosti postrádají dostatečnou infrastrukturu pro přeměnu úrody na palivo. V těchto dnech se tým vědců zabývá právě proveditelností výstavby těchto zařízení.

„Naše závěry by měly být zajímavé především pro stát Georgia, který je šestým největším spotřebitelem konvenčního leteckého paliva v zemi, na jeho území jsou nejvytíženější letiště na světě a je také domovským státem společnosti Delta, přední světové letecké společnosti,“ uvádí Dwivedi.

„Těším se na další výzkum zaměřený na poskytování udržitelné alternativy k našemu současnému modelu letecké dopravy. Brassica carinata má potenciál prospět místnímu zemědělství, leteckému průmyslu, ale především životnímu prostředí.“

Originální publikace: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/gcbb.12888, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1352231020305689

Zdroj: Science Alert, zdroj titulního obrázku: rawpixel.com, Freepik.