Lidstvo se poprvé v historii dotklo Slunce

Solární sonda Parker kosmické agentury NASA se přiblížila na doposud nejkratší vzdálenost naší hvězdě a dotkla se její atmosféry. Sonda Parker se 28. dubna stala první kosmickou lodí, která vstoupila do horní atmosféry Slunce, zvané koróna. Tento milník byl oznámen 14. prosince na zasedání Americké geofyzikální unie v New Orleans.

Na okraji sluneční koróny již nepanují tak silné gravitační síly a magnetické pole, proto se sonda může do této oblasti bezpečně přiblížit, aniž by byla Sluncem zachycena a následně zničena. Tato oblast, kterou nazýváme kritický povrch Alfvén (podle významného švédského astrofyzika Hannese Alfvéna), je vzdálena přibližně 10 až 20 slunečních poloměrů od středu Slunce.

„Po staletí bylo lidstvo schopno tuto atmosféru pozorovat jen z dálky. Nyní jsme tam konečně dorazili „osobně“,“ řekla Nicola Fox, ředitelka Oddělení heliofyziky NASA, na tiskové konferenci. „Lidstvo se dotklo slunce.“

Kosmická loď vstoupila do koróny při svém osmém blízkém průletem okolo Slunce, kdy byla jen asi 13 milionů kilometrů od středu této hvězdy. Hranice je však zvlněná, a tak ji kosmická loď překročila během pěti hodin celkem dvakrát. Poté sonda pokračovala po své oběžné dráze a od Slunce se vzdálila. Vědci se domnívají, že sonda se sluneční koróny znovu dotkla v srpnu, data ale ještě nebyla plně analyzována, a tak na potvrzení si musíme ještě počkat.

Než sonda vstoupila do oblasti, výzkumníci si nebyli jisti, jak přesně bude kritický povrch Alfvén daleko od Slunce nebo jak bude ve skutečnosti vypadat. Věděli však, že to, že se sonda nachází v oblasti koróny je možné zjistit na základě změn magnetického pole a dle nižší rychlosti slunečního větru. Měření solární sondy Parker to potvrdila a ukázala, že kritickým povrchem není hladká bublina kolem Slunce, ale spíše vrásčitý okraj.

Studium tohoto povrchu by nám mohlo pomoci pochopit, jak Slunce chrlí nabité částice, které mohou představovat problémy pro satelity a vesmírné průzkumníky, a možná dokonce tyto výbuchy předvídat. Je to také krok k pochopení toho, jak fungují další hvězdy nacházející se mimo naši sluneční soustavu. „Data nám pomohou pochopit nejen naše Slunce, ale všechny hvězdy,“ řekl během tiskové konference člen výzkumného týmu NASA Kelly Korreck.

Sonda má podle plánu pokračovat v oběhu Slunce a postupně se k němu více přibližovat, a to až do roku 2025. Kolem Slunce by znovu měla prolétnout na konci února 2022. Očekává se, že sonda bude opakovaně překonávat své vlastní rekordy – měla by se stát nejrychleji se pohybující kosmickou lodí a zároveň kosmickou lodí, která se dosud nejvíce přiblížila Slunci. Dotknutí se povrchu Slunce je prvním krokem na cestě k odhalení všech záhad naší hvězdy, je jisté, že sonda Parker nám poskytne ještě mnoho zajímavých informací.

Zdroj: NASA, New Scientist, Space.com

Zdroj titulního obrázku: NASA, Unsplash