Mikrobi v kravských žaludcích dovedou rozložit plast

Odpovědí na otázku, zda by bylo možné přírodě s rozkladem plastového odpadu jakkoli pomoci, se stal kravský bachor, jeden ze čtyř žaludků přežvýkavců. Právě v něm obsažené bakterie použili vědci z rakouské Universität für Bodenkultur Wien pro výzkum možné ekologické likvidace odpadu. Kravský bachor přitom nezvolili pouhou náhodou.

Kravská strava sama o sobě obsahuje přírodní rostlinné polyestery, které jsou díky bohaté mikrobiální komunitě v bachoru těchto zvířat tráveny. Vědci se proto rozhodli otestovat, zda by bylo možné využít potenciál tohoto biologického procesu k rozložení podobného materiálu, a sice plastů.

Potřebné mikroorganismy získali výzkumníci v podobě bachorové tekutiny, která byla dodána z jatek. Tu posléze inkubovali se třemi druhy polyesterů – běžně známým PET (polyethylentereftalát), používaným zejména v oblasti textilií a obalů, biologicky odbouratelným plastem PBAT (polybutylen adipát tereftalát) a PEF (polyethylen furanoate), často označovaným jako bioplast budoucnosti. Výsledky výzkumu byly více než potěšující.

Studie ukázala, že mikroorganismy z kravského žaludku zvládly rozložit všechny tři typy plastů. Úspěch výzkumu přitom spočíval zejména ve využití kapaliny z bachoru jako takové. Podobná zkoumání tohoto typu byla provedena již dříve, soustředila se ale vždy na konkrétní mikroorganismy a enzymy, a nikoliv jejich kombinaci, jak tomu bylo v případě rakouských vědců.

Výsledky studie, která byla publikována ve Frontiers in Bioengineering and Biotechnology, vnesly nový pohled na možnou budoucnost ekologické likvidace plastů, její vědci ale upozorňují na řadu překážek, které stojí realizaci této optimistické představy v cestě. Přestože získat potřebnou tekutinu by vzhledem k množství každodenně hromaděných bachorů na jatkách nebyl problém, jen samotný rozšířenější výzkum této studie by byl mimořádně nákladný. Úspěch studie ale otevřel cestu dalšímu možnému zkoumání v oblasti mikrobiálních společenství, jejichž potenciál v ochraně životního prostředí je dodnes stále neprobádanou oblastí.

Originální publikace: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fbioe.2021.684459/full

Zdroj: SciTechDaily

Úvodní fotografie: Daniel Quiceno M, Unsplash