Mírná fyzická aktivita snižuje riziko demence
Demence postihuje miliony starších lidí a vědci očekávají, že se jejich počet ve Spojených státech do roku 2060 téměř ztrojnásobí. Demence je závažná mozková choroba zapříčiněná degenerativními změnami v mozkové tkáni. Jejich podstatou jsou poté rozličné chorobné procesy a poškození, jako jsou Alzheimerova a Huntingtonova choroba, frontotemporální lobární degenerace, či vzácná Creutzfeldt-Jakobova nemoc. Neexistuje žádný známý lék na demenci, ale některé změny chování mohou riziko snížit. Demence obvykle postihuje lidi starší 65 let, i když to není očekávaná součást stárnutí. Neexistuje žádný známý lék na neurodegenerativní demenci. Místo toho se lékaři zaměřují na snížení příznaků a podporu změn životního stylu, které mohou snížit riziko rozvoje demence.
Typy demence:
· Alzheimerova choroba
· vaskulární demence
· Demence s Lewyho tělísky, která se může objevit u Parkinsonovy choroby
· frontotemporální demence
· smíšená demence
Světová zdravotnická organizace (WHO) rozděluje demenci do tří stadií: časné, střední a pozdní. V časném stadiu se ani nemusí zdát, že má člověk demenci. Mohou se stát zapomnětlivějším nebo mohou ztratit pojem o čase. V středním stadiu jsou příznaky výraznější a zahrnují: zapomínání jmen a nedávných událostí, pocit ztráty, potíže s komunikací a změny chování. V pozdním stadiu člověk potřebuje pomoc na plný úvazek, protože dosah symptomů se obvykle stává závažnějším. Osoba může mít problémy s rozpoznáním blízkých, potíže při chození, nastávají výrazné změny chování, které mohou zahrnovat agresi.
Studie se zúčastnilo 62 286 účastníků, kteří byli starší 65 let, neměli diagnózu demence. Výzkumníci shromáždili data mezi lednem 2009 a prosincem 2012 a sledovali účastníky do konce prosince 2013. Dokončili analýzu dat od července 2020 do ledna 2021. Ženy tvořily 60,4 % účastníků a průměrný věk byl 73,2 %. Aktivní účastníci měli riziko snížené o 20 %, zatímco vysoce aktivní účastníci měli riziko snížené o 28 %. Účastníci byli rozděleni podle fyzické kondice do jednotlivých skupin a podle toho se následně data vyhodnocovala.Mimo jiné faktory, rozdíly v relativní slabosti, sociální integraci a rodinném zázemí nebylo možné ve studii kontrolovat.
„Alternativně existují biologické důkazy, že fyzická aktivita by mohla zvýšit hladiny faktorů, které chrání neurony, zlepšit metabolismus, aby se snížila míra „senescence“ – stárnutí buněk – a plasticita mozku,“ řekl prof. Matthews. „Protože demence má dlouhé subklinické období, jsou zapotřebí další studie s relativně delší dobou sledování. Také proto, že vzorce fyzické aktivity by se mohly během (sledovacího) období změnit, studie tuto změnu fyzické aktivity jsou opodstatněné,“ řekl Dr. Boyoung. „Vzhledem k tomu, že demence má 10–15leté presymptomatické stadium, mohla by být studie zlepšena vyřazením subjektů s incidentální demencí v prvních 5 letech sledování, ale mám podezření, že studie je na to příliš malá.“
„Potřebujeme tedy větší studii. Také odpovědi na dotazník jsou náchylné k chybám. Dalším důležitým krokem by byla studie využívající aktigrafii k objektivnímu posouzení fyzické aktivity.“ uzavřel prof. Gallacher.
Úvodní foto: pixabay
Originální články:
https://www.medicalnewstoday.com/articles/142214