Morfologie žraločích zubů objasňuje evoluci žraloků napříč vymíráním na konci křídy

Morfologie žraločích zubů objasňuje evoluci žraloků napříč vymíráním na konci křídy

Dostupnost kořisti a schopnost se přizpůsobit měnícímu se prostředí hrály klíčové role v evoluci žraloků. Nová studie zjišťuje, díky morfologii zubů, jakým způsobem vznikala, po vymírání na konci křídy, společenstva moderních žraloků. Tento výzkum zjišťoval disparitu žraločích zubů na intervale 80 mil. let před současností až po současnost. Hlavním cílem bylo pochopit, proč dnes na Zemi najdeme pouze 15 druhů obrounů (Lamniformes — např. žralok bílý, ž. veliký nebo liškoun), zatímco žralounů (Carcharhiniformes — např. žralok tygří, máčka, či kladivoun) existuje asi 290 druhů.

Analýzou tvarů zubů a jejich asociací s potravou dnes žijících obrounů a žralounů bylo možné interpretovat tyto změny potravy i ve fosilním záznamu. Pomocí geometrické morfometrie (GMM) bylo možné získat míru disparity tvarů (zjednodušeně: pomocí GMM se převádí kvalitativní informace o tvaru objektu, zde zubu, do kvantitativního vyjádření).

Morfologie žraločích zubů objasňuje evoluci žraloků napříč vymíráním na konci křídy
Ilustrační fotografie čelistí se žraločími zuby. Autor: Engin Akyurt, Unsplash

Mnoho obrounů (Lamniformes) z období křídy bylo specializováno na kořist v podobě vodních plazů, proto se kvůli vymření velkých plazů na konci křídy také vytratili. Naproti tomu žralouni (Carcharhiniformes), také generalisté mezi obrouny, toto velké vymírání přežili. Žralouni benefitovali z diverzifikace kostnatých ryb (kterými se živili) a rozšíření korálových útesů (před asi 56 mil. let). Z toho plyne, že vymírání, které vyhubilo všechny dinosaury kromě ptáků, mohlo zároveň připravit půdu pro moderní společenstva žraloků.

Podobná událost se mohla přihodit asi před 5 miliony let největšímu obrounovi, který kdy existoval, žraloku megalodonovi (Otodus megalodon). Nejvíce fosilií megalodona pochází z období miocénu (23 — 5 mil. let před současností). Z této doby byla zaznamenána nejmenší disparita žraločích zubů vůbec. Kořistí megalodona byly pravděpodobně velké velryby a nabízí se, že specializovaní vrcholoví predátoři (mezi žraloky) mohou být vystaveni vyššímu risku extinkce.


Zdroj: phys.org, Citovaná studie: PLOS
Autor titulní fotografie: Jakob Owens, Unsplash