O krok blíž k vakcíně proti rakovině. Vědcům pomáhá výzkum imunitních buněk

I přesto, že je imunoterapie účinná, má své limity. Zdá se, že její účinky přetrvávají delší dobu jen asi u 20 % pacientů. To se nyní může změnit. Vědci z univerzity Yale identifikovali důležité vlastnosti komunikace imunitních buněk a mechanismy, kterými rozeznávají nádory.

V posledních letech vědci zjistili, že si pacienti, kteří přežijí rakovinu plic, vyvinou lymfoidní struktury kolem nádoru. Ty pak produkují imunitní buňky jako jsou CD4 T-buňky, které nádor identifikují; B-buňky, které produkují protilátky proti nádoru nebo CD8 T-buňky, které na nádor útočí.

„Cílem bylo zkoumat, jak jsou tyto nově vznikající imunitní systémy nastaveny a jaké mechanismy způsobují, že proti nádorům bojují tak dobře,“ říká Nikhil Joshi, jeden z autorů studie.

Na základě dalšího výzkumu se ukázalo, že všechny nově vznikající imunitní systémy společně komunikují. Autoři studie analyzovali genetiku nádorů těch, kteří onemocnění přežili a vytvořili myší model, který měl stejné genetické parametry.

Díky tomu zjistili, že vznikající B-buňky netvoří pouze protilátky, ale rovněž spouští masivní odpověď CD8 T-buněk, které nádor ničí. A to na základě široké komunikace s CD4 T-buňkami.

Zmíněný mechanismus by mohl pomoci s vývojem vakcíny proti některým typům nádorových onemocnění. Jejich cílem je zvýšit produkci T-buněk. Vývoj vakcín by se měl podle autorů studie zaměřit na zvýšení efektivity souhry B-buněk a pomocných CD4 T-buněk ke zvýšení celkové imunitní odpovědi a spuštění širší odpovědi zabijáckých CD8 T-buněk. Vakcíny by pak mohly být použity společně s konvenční imunoterapií. V současné době je jich ve vývoji několik. Na výzkumu se podílí i společnosti, jako jsou Moderna a BioNTech.

Zdroj: Cell; Yale News
Foto: National Cancer Institute, Unsplash