Opalovací krémy s oxidem zinečnatým ztrácí po dvou hodinách svou účinnost a stávají se toxickými
Ingredience bývají pro využití v potravinách a léčivech povolovány často jako jednotlivé složky. V nové studii byla snaha odpovědět na poměrně důležitou otázku: Jak stabilní, bezpečné a efektivní jsou složky opalovacích krémů, pokud je smícháme dohromady ve formě opalovacího krému? Zároveň je třeba se brát v úvahu expozici slunečním paprskům. Po vystavení krému UV záření, začínají probíhat ve směsi chemické reakce. Studie také zjišťuje, jak bezpečné jsou chemické produkty právě těchto reakcí.
Velmi záleží na tom, co si o bezpečnosti opalovacích krémů myslí veřejnost. Výrobci potom některé složky používají více a jiné méně. Příkladem může být například oxybenzon, jehož používání bylo omezeno, kvůli obavám o jeho možném negativním vlivu na korálové útesy. Opalovací krémy s anorganickými složkami, např. oxidem zinečnatým (ZnO) nebo oxidem titaničitým (TiO2), které umí blokovat UV záření, se nyní prodávají jako bezpečné alternativy.
V nedávno publikovaném výzkumu bylo zkoumáno 5 směsí obsahující UV filtry (aktivní ingredience v opalovacích krémech) z produktů, které se prodávají v USA a v Evropě. Také byly vyrobeny další směsi ze stejných ingrediencí, ale byl přidán oxid zinečnatý. Směsi byly vystaveny ultrafialovému záření po dobu 2 hodin a poté zkoumány spektroskopem, aby byla zjištěna jejich fotostabilita.
Analýza toxicity zahrnovala poměrně populární akvarijní rybičky dánia (Danio rerio). Jedná se o modelový organismus, se kterým člověk sdílí značné podobnosti na molekulární, genetické i buněčné úrovni — to znamená, že spousta studií, provedených na dániích, je okamžitě relevantní i pro člověka. Ukázalo se, že po vystavení UV, směsi bez ZnO nezapříčinily na rybách žádné signifikantní změny. Naopak u směsí s přidanými nano- či mikročásticemi oxidu zinečnatého našli vědci mnohem větší rozdíly ve fotostabilitě a toxicitě.
Oxid zinečnatý organickou směs degradoval a způsobil více než 80% ztrátu organického filtru UV-A paprsků (UV-A tvoří až 95 % UV radiace, která dopadá na Zemi). Produkty této degradace také zapříčinily signifikantní nárůst poruch u dánií při testu na toxicitu.
Zdroj: phys.org, Zdroj úvodního obrázku: Public domain pictures