Poruchy myšlení a bolesti hlavy po překonání COVID-19
SARS-CoV-2 virus se obvykle nedostane přímo do mozku. Nové předběžné studie však naznačují, že reakce imunitního systému i na mírné případy může činnost mozku ovlivnit. Tyto dozvuky mohou vést k únavě, problémům s myšlením, obtížím se zapamatováním si a k bolestem hlavy měsíce poté, co infekce zmizí. Nesprávně fungující imunitní systém se podílí na kognitivních problémech, které přicházejí s jinými virovými infekcemi (HIV a chřipka), poruchami, jako je myalgická encefalomyelitida (chronický únavový syndrom) nebo dokonce se škodlivými účinky chemoterapie.
Neuroložka Joanna Hellmuth z Kalifornské univerzity v San Francisku studovala účinky HIV na mozek a díky tomu byla schopna rychle zaznamenat podobnosti v neurologických symptomech HIV a COVID-19. Infekce vykreslují podobný klinický obraz,“ říká.
Se svými kolegy hledala rozdíly v tekutině, která obklopuje mozek a míchu (cerebrospinální mok) u 13 lidí, kteří měli přetrvávající kognitivní symptomy COVID-19, a čtyři lidi, kteří neměli žádné kognitivní symptomy. Čtyři bez kognitivních symptomů měli normální cerebrospinální mok. Ale 10 ze 13 lidí, kteří měli trvalé příznaky, prokázalo abnormality v tekutině, z nichž některé poukazují na reakce imunitního systému.
„Je to velmi malá studie, ale údaje naznačují, že tyto kognitivní změny související s COVID-19 mají skutečný biologický základ,“ říká. „Nejsou to jen lidé, kteří jsou vystresovaní. Vidíme abnormality, které se v mozkové tekutině běžně nezobrazují.“
Další náznaky problémů s mozkem pocházejí z analýzy myší a lidí, zveřejněné 10. ledna na bioRxiv.org, která ještě nebyla prozkoumána jinými vědci. Analýzou lidské tkáně a myší infikovaných SARS-CoV-2 výzkumníci ukázali, že imunitní buňky zvané mikroglie jsou v mozku nadměrně aktivní. Tyto nadměrně aktivní mikroglie mohou poškodit okolní mozkovou tkáň. Ukázalo se, že nadměrná aktivita mikroglií je podobná té, která je způsobena toxickou chemoterapií, říká spoluautorka studie Michelle Monje, neuroložka a výzkumnice na Stanfordské univerzitě.
Mikroglie byly aktivnější v mozcích myší infikovaných SARS-CoV-2 než u neinfikovaných myší. Podobný vzorec se objevil, když vědci studovali posmrtnou mozkovou tkáň devíti lidí, kteří zemřeli na COVID-19. Není jasné, jak dobře tyto vzorky reprezentují většinu lidí, kteří zažili mírný COVID a žijí s následnými účinky.
Infikované myši měly také vyšší hladiny imunitních proteinů v cerebrospinálním moku. Zejména jeden, zvaný CCL11, byl spojen s kognitivními problémy u lidí, které přicházejí s věkem a při určitých psychiatrických stavech. Vědci zjistili, že lidé s přetrvávajícími neurologickými příznaky COVID-19 měli v plazmě více CCL11 než lidé, kteří tyto příznaky neměli.
Neuroložka Svetlana Blitshteyn z University of Buffalo Jacobs School of Medicine and Biomedical Sciences v New Yorku řídí kliniku dysautonomie. „Jsou to malé studie a samozřejmě nejsou definitivní,“ říká, „ale předběžné důkazy mluví samy za sebe. Nyní je jasnější, že mozková změna, která přichází po infekci, může být zakořeněna v neurozánětu“.
Zjištění příčiny neurologických problémů může odhalit léčbu. Laboratorní studie poukázaly na potenciální terapie, které mohou přerušit tuto nadměrnou reakci imunitního systému, zejména při zánětu mozku způsobeném chemoterapií, říká Monje. S kolegy studují, jestli tytéž léčby mohou pomoci s COVID-19.
Úvodní foto: Unsplash.com, Robina Weermeijer
Zdroj: Sciencenews.org
Originální publikace:
S. Spudich and A. Nath. Nervous system consequences of COVID-19. Science. Vol. 375, January 20, 2022, p. 267. doi: 10.1126/science.abm2052.
A.C. Apple et al. Risk factors and abnormal cerebrospinal fluid associate with cognitive symptoms after mild COVID-19. Annals of Clinical and Translational Neurology. Published January 19, 2022. doi: 10.1002/acn3.51498.
A. Fernández-Castañeda et al. Mild respiratory SARS-CoV-2 infection can cause multi-lineage cellular dysregulation and myelin loss in the brain. bioRxiv.org. Posted January 10, 2022. doi: 10.1101/2022.01.07.475453.