Pravidelný přísun kofeinu negativně ovlivňuje architekturu našeho spánku

Kofein – jedna z nejběžnějších návykových látek hojně obsažena v kávě, čaji a kolových nápojích je známá jako ranní životabudič. Švýcarští vědci ve své studii publikované v časopise Journal of Biological Rhythms nyní ukázali, že za naší dnešní ranní potřebou šálku lahodné kávy může stát, možná překvapivě, naše včerejší konzumace tohoto nápoje.

Vliv dlouhodobého příjmu kofeinu na spánek výzkumníci sledovali na skupině dospělých mužů – pravidelných konzumentů kávy. Ty rozdělili na deset dní do tří skupin a zaznamenávali architekturu jejich spánku pomocí nahrávání aktivity mozku – EEG. Muži v první skupině dostávali třikrát denně kapsle, z nichž každá obsahovala množství kofeinu odpovídající cca 1,5 šálku kávy. Tato dávka kofeinu byla srovnatelná s běžnou denní spotřebou kávy a dalších nápojů jednotlivých účastníků v běžném životě před započetím pokusu (a je na místě poznamenat, že to je množství poměrně vysoké). Druhá skupina sloužila jako kontrolní a účastníci v ní dostávali pouze placebo. Třetí skupina přijímala prvních sedm dní stejné množství kofeinu jako první, avšak poté tři dny abstinovala. Na této skupině chtěli badatelé zjistit, zda tři dny stačí k tomu, aby případný vliv kofeinu odezněl.

Pro základní popis našeho spánku jej můžeme zjednodušeně rozdělit na dvě části – REM fázi, kdy se nám zdají sny, a která je doprovázená pohyby očí pod víčky; a non-REM fázi, ve které upadáme postupně do hlubokého spánku bez snění. Za zdravý je považován takový spánek, při němž se obě tyto fáze několikrát za noc periodicky střídají. Z předchozích výzkumů vyplynulo, že subjektivně se cítíme lépe vyspaní a ranní vstávání je pro nás snadnější, pokud se probouzíme z REM spánku. Celková absence nebo narušení REM fáze je zároveň spojováno se zhoršujícím se spánkem ve stáří, s některými neurodegenerativními onemocněními nebo s nadměrnou konzumací alkoholu. Švýcarští výzkumníci ve své studii zkoumali právě vliv kofeinu na složení obou zmíněných spánkových fází.

Výsledkem studie bylo překvapivé zjištění, že konzumace kofeinu sice nijak neovlivnila celkovou délku spánku ani non-REM fázi, nicméně vedla ke snížení času stráveného v REM fázi. Počet epizod spánku, během kterých sníme byl sice stejný jako u kontrolní skupiny jedinců, tyto epizody však byly celkově kratší. Tento fakt měl vliv také na horší subjektivní hodnocení kvality spánku těch účastníků výzkumu, kteří dostávali kofeinové tablety. Tito muži se cítili po ránu méně osvěžení a více malátní. Zároveň se jejich čas strávený sněním prodlužoval až nad ránem, zatímco u kontrolní skupiny byly REM fáze delší spíše v první polovině noci a s jejím průběhem se zkracovaly. Důležité však bylo zjištění, že již po třídenní kofeinové abstinenci všechny sledované negativní vlivy téměř vymizely.

Výzkum tak ukázal, že pravidelná konzumace kofeinu v průběhu dne vede k porušení přirozené architektury spánku, která přispívá k svěžímu pocitu po probuzení. Paradoxně tak tento efekt vede k další konzumaci kávy, která nám má ráno pomoci se probrat po neuspokojivém nočním odpočinku. Povzbudivé nicméně je, že již pár dnů kofeinové abstinence nám umožní z tohoto začarovaného kruhu vystoupit.

Citovaná publikace: https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/07487304211013995

Úvodní foto: Annie Spratt, unsplash.com