Proti Alzheimeru lék neuspěl, může však bojovat se superbakteriemi

Medicínu čekají krušné časy s ohledem na skutečnost, že se se čím dál více antibiotik stává neúčinnými. Prosté infekce mohou opět začít ohrožovat naše životy. Tým vědců z Austrálie  nyní našel způsob, jak navrátit běžným antibiotikům jejich dřívější sílu, a to přepracováním molekuly vyvinuté k léčbě Alzheimerovy choroby.

Antibiotika byla jedním z nejvýznamnějších vědeckých objevů 20. století. Jejich účinnost se však bohužel vytrácí. Bakterie si v průběhu desetiletí neustále vyvíjejí rezistenci vůči lékům až do té míry, že nám začínají docházet účinná antibiotika.

Nové léky se pravidelně vyvíjejí, ale jsou to právě tzv. superbakterie, kdo má v tomto závodě náskok. Proto jsou vědci nuceni přicházet s kreativnějšími řešeními. Jednou z nejslibnějších cest výzkumu je hledání způsobů, jak zajistit, aby byly staré léky znovu účinné. Díky jejich modifikaci nebo spárováním s dalšími věcmi, jako je modré světlo, zlaté nanoklastry, bakteriofágy, probiotika, různé molekuly a peptidy nebo existující léky určené pro jiné nemoci.

Průlom v nové studii pochází z poslední jmenované skupiny. PBT2 je experimentální lék vyvinutá k léčbě nemocí, jako je Alzheimerova a Huntingtonova choroba. V klinickém testování však lék neobstál. Ještě ale může být užitečný, a to ve válce se superbakteriemi. Vědecký tým využije skutečnosti, že PBT2 zvyšuje koncentrace zinku.

„Z dřívějších výzkumů jsme věděli, že imunitní systém používá zinek jako vrozenou antimikrobiální látku k boji s infekcí,“ říká profesor Christopher McDevitt, vedoucí výzkumný pracovník studie. „Takže jsme vyvinuli náš terapeutický přístup s PBT2, za použití tělesného antimikrobiálního zinku k prolomení antibiotické rezistence z napadajících bakterií.“

Tým testoval molekulu léku proti kmenům běžné bakterie Streptococcus pneumoniae odolné vůči lékům. Ukázalo se, že lék činí bakterie opět citlivé na celou řadu antibiotik. Následné experimenty byly prováděny na myších s pneumonií způsobenou kmenem stejných bakterií. Které byly odolné vůči antibiotiku ampicilinu. Myši léčené samotným ampicilinem zaznamenaly malou změnu, ale při léčbě ampicilinem za přítomnosti PBT2 došlo k úplnému odstranění infekce.

Zatímco PBT2 nefungoval dobře proti Alzheimerově chorobě, klinické studie alespoň ukázaly, že je bezpečný pro použití u lidí, což je podle týmu dobrý krok. Bude nutné provést další studii, aby se PBT2 připravil pro testování na lidech jako potenciální léčivo proti superbakteriím.

Studie byla publikována v časopise Cell Reports.

Zdroj: NewAtlas

Ilustrační obrázek: Streptococcus pneumoniae, CDC via Unsplash