Robotická ponorka poprvé prozkoumá grónské ledovce zespodu, aby objasnila proces jejich odtávání

V rámci mise plánované na letní slunovrat 2023 bude vyslána robotická ponorka na dno odtoků tří ledovců nacházejících se na západním pobřeží Grónska: Kangilliup Sermia, Umiammakku Sermiat a Kangerlussuup Sermia.

Protože ledovce nejsou stabilními útvary, podílejí se na velkých přesunech ledu z grónského vnitrozemí do oceánu. Monitoring jejich dynamiky je tak důležitý z hlediska sledování zvyšující se hladiny moří v důsledku oteplování klimatu. Je to poprvé, kdy se vědci budou moci zblízka podívat pod ledovce tohoto velkého ostrova.

„Velkou neznámou ohledně příspěvku Grónska ke zvýšení hladiny moří momentálně je, jak rychle bude ledový příkrov ztrácet hmotu,“ uvádí Ginny Catania, profesorka na University of Texas Jackson School of Geosciences, která celou misi řídí.

„Víme, kolik vody je uloženo v ledovém příkrovu, víme, že klima se otepluje, ale to, co nevíme, je rychlost, s jakou tyto ledovce přispějí ke zvýšení hladiny moře.“

Aby to Catania a její kolegové zjistili, nasadí do akce dálkově ovládanou ponorku s názvem Nereid Under Ice (NUI). Ponorka prozkoumá ledovec v oblasti, kde vstupuje do oceánu. NUI se nebude zaměřovat na led jako takový, ale spíše na vrstvu písku a sedimentů, které tpřed sebou sune. Tyto kamenné valy, které se označují jako morény, pomáhají pohybující se led stabilizovat, neboť fungují jako zátka.

Ponorka bude mapovat topografii morén a odebere vzorky sedimentů. Ty vědcům pomohou zjistit stabilitu morén. Někteří vědci se domnívají, že vybudování speciálních podpěr, které by grónský ledový příkrov podepřely a zpomalily tak jeho pohyb, by mohlo vést ke zpomalení odtávání grónského ledovcového příkrovu. V rámci mise by mělo být zjištěno, zda je něco takového potenciálně možné.

„Je to výzkum trochu rizikový, ale zároveň to je přesně ten druh odvážného kroku, který je potřebný k řešení naléhavých a společensky relevantních otázek týkajících se změny klimatu a tzv. geohazardů,“ uvádí Demian Saffer, ředitel Institutu pro geofyziku Texaské univerzity, který se na výzkumu podílí.

Práce v drsných podmínkách podél pobřeží Grónska není snadná. Ponorka NUI bude propojena s výzkumným plavidlem prostřednictvím 16 kilometrů dlouhého tenkého optického kabelu. Pokud by došlo k prasknutí kabelu, ponorka se dokáže pilotovat zpět na povrch pomocí speciální technologie, která umožňuje orientaci v prostoru díky akustice. Ponorka je zároveň naprogramována tak, aby se v případě selhání komunikace vrátila na předem naprogramované místo, kde dojde k jejímu bezpečnému vyzvednutí.

Zdroj: LiveScience.com, news.utexas.edu, zdroj titulního obrázku: MaxPixexl