Šimpanzi – stejně jako lidé – vykazují známky nejistoty, stojí-li před obtížným rozhodnutím

Pocit nejistoty zná každý. Máte-li si vybrat mezi dvěma možnostmi, přičemž obě se zdají být se stejnou pravděpodobností správné i špatné, pravděpodobně budete před výběrem váhat. Váhání se u každého člověka projevuje jinak, někdo se škrábe na hlavě, někdo si poklepává rukou, a jiný se mračí. A šimpanzi tyto pocity znají také, ukázala recentní studie publikovaná v odborném časopise Cognition (Poznání).

V rámci studie, která vznikla jako výsledek spolupráce britských a německých vědců, byl třem šimpanzům z Výzkumného centra primátů Wolfganga Köhlera zadán paměťový úkol. Výzkumníci zjistili, že se zvyšující se obtížností výběru, se u šimpanzů zvyšuje „nejisté chování“, což je stejné jako u lidí.

Všichni šimpanzi účastnící se studie prošli krátkým výcvikem, než se o zmíněný paměťový úkol pokusili. Během výcviku se šimpanzi metodou pokus/omyl naučili sekvenční seznam pěti obrázků – tj. naučili se přesné pořadí obrázků. Šimpanzi tak museli pochopit, že seznam obrázků má danou hierarchii (A > B > C > D > E). V případě, že šimpanzi na dotykové obrazovce označili obrázky ve správném pořadí, získali odměnu – kousek jablka nebo hroznu. Naopak pokud udělali chybu, odměnu nezískali.

Poté, co se šimpanzi seznámili s hierarchií obrázků, byla jejich paměť testována v rámci úkolu, kdy měli zvolit jeden ze dvou obrázků, který byl v původní sekvenci dříve v pořadí. Když se jim to podařilo, vysloužili si opět odměnu.

Šimpanzi mají úžasnou prostorovou paměť a v některých testech paměti jsou dokonce schopni překonat lidi. Skutečnost, že během těchto testů byli ve výběru správné položky velmi přesní, tak nebyla žádným překvapením. Šimpanz jménem Kofi zvolil správnou možnost ve více než 95 % pokusů, šimpanz Alex dosáhl úspěšnosti 93 % a šimpanz Jahaga 81 %.

Zajímavým zjištěním ale bylo, že jak se výběr stával obtížnější, šimpanzi více váhali mezi volbami. Pohybovali prstem tam a zpět mezi dvěma možnostmi a rozhodovali se déle – podle vědců jednoznačný znak nejistoty. Na základě tohoto zjištění vědci spekulují, že šimpanzi pociťují nejistotu podobným způsobem jako lidé.

Subjektivní zážitky se u zvířat studují velmi obtížně. Vědci však nyní dokázali, že i jemné behaviorální známky nejistoty mohou být neinvazivními technikami měřeny a studovány. Studie přispěla k pochopení metakognitivního chování šimpanzů, tedy v podstatě toho jak přemýšlejí o vlastních myšlenkových pochodech.

Na níže uvedeném odkazu na originální publikaci najdete rovněž video, na kterém je zachyceno rozhodování šimpanzů.

Originální publikace: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0010027721001852#!

Zdroj: Sapien Jurnal, zdroj titulního obrázku: Public Domain Pictures, Pexels.