Studie na lidské mozkové tkáni objasňuje prevenci demence díky cvičení

Výzkum zjistil, že fyzická aktivita v pozdním věku byla spojena s vyššími hladinami presynaptických proteinů, molekul, o nichž dříve bylo zjištěno, že podporují zdravé mozkové funkce. Nová studie byla publikována v časopise Alzheimer´s & Dementia.

Samozřejmě se nejedná o žádnou novinku, která by naznačovala, že cvičení může pomoci udržet mozek v kondici. Vědci již celá léta zjišťují, že fyzická aktivita může zlepšit kognitivní funkce, zejména u starších jedinců, kteří prožívají raná stádia Alzheimerovy choroby a demence.

Avšak jak přesně může cvičení zlepšit zdraví mozku a zabránit poklesu kognitivních funkcí, je stále záhadou. Několik studií na zvířatech ukázalo na určité mechanismy, které mohou hrát roli, ale ověření těchto zjištění u lidí může být náročné.

Nový výzkum se zaměřil na soubor proteinů, o kterých je známo, že hrají roli při udržování zdravých synaptických funkcí. Studie publikovaná v loňském roce uvádí korelaci mezi vysokými hladinami těchto presynaptických proteinů a sníženým hromaděním toxických proteinů spojených s neurodegenerací a kognitivním poklesem.

Předchozí studie sledovala hladiny těchto presynaptických proteinů v míšním moku od žijících starších subjektů a ve vzorcích mozkové tkáně po smrti. Nový výzkum si kladl za cíl prozkoumat, zda by fyzická aktivita mohla souviset s hladinami presynaptických proteinů v mozku.

Bylo analyzováno více než 400 vzorků mozkové tkáně. Vzorky tkáně pocházely z projektu Rush Memory and Aging Project, dlouhodobé studie zdraví mozku sledující zdraví starších subjektů v posledních letech.

Nálezy odhalují významnou korelaci mezi fyzickou aktivitou v pozdním věku a zvýšenými hladinami presynaptických proteinů. Kaitlin Casaletto, neuropsycholožka pracující na obou studiích, říká, že zjištění potvrzují hypotézu, že udržení synaptického zdraví v seniorském věku může být klíčem k odvrácení demence související s věkem.

„U starších dospělých s vyššími hladinami proteinů spojených se synaptickou integritou se tato kaskáda neurotoxicity, která vede k Alzheimerově chorobě, zdá být oslabena,“ říká Casaletto. „Dohromady tyto dvě studie ukazují potenciální důležitost zachování synaptického zdraví pro podporu mozku proti Alzheimerově chorobě.“

William Honer z University of British Columbia a hlavní autor nové studie již dříve zjistil, že vysoké hladiny presynaptických proteinů v posmrtné mozkové tkáni korelují se silnou kognitivní funkcí v pozdějším životě. V této studii Honera překvapilo, když zjistil, že fyzická aktivita je spojena s širokým rozšířením těchto prospěšných proteinů v celém mozku, a to nejen hipokampu, což je oblast mozku běžně považovaná za centrum funkce paměti.

„Je možné, že fyzická aktivita má globální udržovací účinek, podporuje a stimuluje zdravou funkci proteinů, které usnadňují synaptický přes v mozku,“ říká Honer.

Tato nová studie tak nabízí jen jeden malý, avšak důležitý kousek skládačky. Nová zjištění naznačují, že zlepšení synaptického fungování prostřednictvím fyzického cvičení může být jedním ze způsobů, jak odvrátit nástup demence související s věkem.

„Naše práce je první, která využívá lidská data k prokázání, že regulace synaptických proteinů souvisí s fyzickou a může řídit příznivé kognitivní výsledky,“ dodává Casaletto.

Originální publikace: https://alz-journals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/alz.12530

Zdroj: NewAtlas

Obrázek: RODNAE Productions via Pexels