Téměř polovina pacientů léčících se s poruchami srdce zároveň trpí nespavostí

Výzkumu, publikovaného v časopise SLEEP Advances (i.f. 2,3), se zúčastnilo 1068 pacientů s průměrnou dobou 16 měsíců od prodělaní infarktu nebo jiného poškození srdce. Následně podstoupili test Bergenovy škály nespavosti, který obsahuje potřebná diagnostická kriéria. Zohledňuje se především schopnost usnout a délka spánku nebo doba probouzení a únava.

Rizikové faktory pak byly monitorovány standardními testy, kde markery tvořily hladina cholesterolu, C-reaktivního proteinu, kouření, přítomnost diabetu. Pacienti s poruchami srdce pak byli definováni na základě prodělání infarktu myokardu nebo selhání srdce. Pětinu pacientů tvořily ženy a průměrný věk celé skupiny byl 62 let. Další pětina z celkového počtu dotázaných pak přiznala, že v posledním týdnu použila léky na spaní. Téměř polovina pak potvrdila problémy se spánkem.

Lidé trpící nespavostí pak vykazují 1,62krát větší riziko ke znovuprodělání některého z kardiovaskulárních onemocnění. Pokud jsou započítány i symptomy úzkosti a deprese, zůstává riziko 1,41krát větší.

Studie tak potvrzuje spojitost mezi nedostatkem spánku a zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. I přesto, že autoři zahrnují velkou řadu přidaných rizikových faktorů, je třeba ve výzkumu dále pokračovat. V tuto chvíli např. nevím, jak přesně při hodnocení kritérií nespavosti působil relativně vysoký věk dotázaných.

Zdroj: https://www.escardio.org/
Foto: Megan te Boekhorst, Unsplash