Vědci našli domovinu moderních domácích koní v jihozápadním Rusku

Vědci našli domovinu moderních domácích koní v jihozápadním Rusku

Velká část lidské historie se odehrávala na koni nebo vedle něj. Zvířecí síla a rychlost poháněly vývoj lidské společnosti. Koně stojí za masivní migrací lidí, a poháněli tažné pluhy, které změnily zemědělství. Nyní vědci určili, kde a kdy se propletla historie koní a lidí. Nová studie byla publikována v časopise Nature.

Starověká DNA odhaluje, že moderní domácí kůň se zrodil v rozlehlé krajině dnešního jihozápadního Ruska před více než 4200 lety. Za pouhých několik století se potomci těchto koní rychle rozšířili po Eurasii a vytlačili téměř všechny předchozí populace divokých koní.

Existuje mnoho hypotéz o tom, kde byli domestikováni moderní koně, od Ibérie po současný Kazachstán. Informuje o tom Ludovic Orlando, molekulární archeolog z Centra pro antropobiologii a genomiku v Toulouse ve Francii.

Francouzský tým analyzoval starověkou DNA z 273 vzorků koňských kostí z různých kontinentů, pokrývajících 50 000 let lidské a koňské historie. Po většinu té doby byly geneticky rozmanité populace divokých koní rozptýleny po celé Eurasii. Ale od roku 2000 př. n. l. tato variace zmizela. V letech 1500–1000 př. n. l. pocházeli domácí koně od Španělska až po Mongolsko ze stejné populace, kterou výzkumníci vystopovali k více než 4200 let starým exemplářům vykopaným na ponticko-kaspické stepi severně od oblasti Kavkazu a Kaspického moře.

Výzkumníci zjistili, že dva geny byly u těchto moderních koňských progenitorů výrazně odlišné a mohly napomáhat této rychlé expanzi. Ve studiích na lidech a myších tyto geny ovlivňují vytrvalost, schopnost nést váhu a poslušnost. Selektivní šlechtění lidmi mohlo „rekombinovat dva opravdu dobré faktory, které dříve nebyly přítomny u žádného koně,“ říká Orlando. „To vytvořilo zvíře, se kterým bylo snazší komunikovat a pohybovat se s ním.“  

“Lidé si možná koně ochočili dříve, ale až od tohoto okamžiku se náš vztah s koňmi skutečně rozjel,” dodává Orlando.  

Originální publikace:  Nature

Zdroj:  ScienceNews

Obrázek: Doruk Yemenici via Unsplash