Vědci pěstují v laboratoři netopýří střeva. Pomohou jim pochopit příčiny virových epidemií

Vědci pěstují v laboratoři netopýří střeva. Pomohou jim pochopit příčiny virových epidemií

Netopýři mají pověst přenašečů nemocí – o těchto chlupatých okřídlených tvorech se říká, že jsou zdrojem více virových hrozeb než kterýkoli jiný savec na Zemi. Netopýři byli v mnoha případech označeni za spojovací článek mezi nebezpečnými viry šířícími se z divokých zvířat na lidi. Patří mezi ně i viry ebola, SARS, Nipah nebo Marburg.

Ale jak je možné, že netopýři sami neonemocní, když v sobě mohou ukrývat tolik virových zabijáků? A mohlo by to být zásadním vodítkem k zastavení šíření tzv. zoonotických virů – virů přenosných mezi zvířaty a lidmi?

Do hledání odpovědí na tyto otázky se pustil tým japonských vědců vedený profesorem Tsutomu Omatsu. Za tímto účelem využil střeva netopýrů pěstovaná přímo v laboratoři. Výsledky jejich bádání byly představeny v odborném časopise International Journal of Molecular Sciences.

Výzkum v této oblasti byl dosud brzděn nedostatkem experimentálních modelů pro studium virové dynamiky u netopýrů. Živí netopýři nejsou standardními výzkumnými modely, a tak byla většina dřívějších studií provedena za pomoci zjednodušených modelů – buněčné kultury netopýřích buněk. „Více realistický model netopýří fyziologie a imunologie by mohl připravit cestu k hlubšímu pochopení vztahů mezi viry a netopýry,“ říká Tsutomu Omatsu.

Omatsuovi a jeho kolegům se podařilo izolovat střevní buňky z netopýra druhu Rousettus leschenaultia. Tento malý netopýr žijící v jeskyních se běžně vyskytuje v jihovýchodní Asii a je známo, že je přirozeným rezervoárem mnoha virů, jako je například ebola. Vědci z odebraných buněk vypěstovali trojrozměrný shluk netopýří tkáně. Ten udržují naživu za vysoce specifických podmínek. Takto vypěstovaná tkáň, nazývaná organoid, odráží anatomické a fyziologické vlastnosti svého zdroje mnohem přesněji než tradiční dvourozměrné buněčné kultury.

Předběžné testy prokázaly, že netopýří organoidy mohou velmi dobře sloužit jako hostitel pro vir zvaný pteropine orthoreovirus, patogen, který u lidí způsobuje respirační infekce.

V rámci navazující práce plánuje tým vědců vypěstovat další netopýří tkáně – plíce, játra nebo ledviny. Očekávají, že tak budou moci získat ještě hlubší poznatky o tom, jak mohou netopýři hostit viry způsobující nemoci a zároveň zůstat imunní vůči infekci.

Originální publikace: https://www.mdpi.com/1422-0067/22/19/10763

Zdroj: Labroots, zdroj titulního obrázku: René Riegal, Unsplash.