Vědci poprvé zrekonstruovali vnitřní stavbu amonita ve 3D

Amonitům, kteří vyhynuli asi před 66 miliony let, se kdysi dařilo v oceánech, když Zemi vládli dinosauři. Patří mezi nejběžnější fosilie na světě, ale téměř vše, co o nich dosud víme, je založeno na znalostech jejich tvrdých schránek. Fosilie amonitů se zachovalými svaly a orgány jsou extrémně vzácné.

Vědci studovali fosilii amonita  Sigaloceras (Catasigaloceras) enodatum o průměru 5 centimetrů. Závorka v tomto případě značí podrod zkoumaného amonita. Ten byl nalezen v jurském sedimentu na lokalitě Gloucestershire (Velká Británie) v roce 1998. Paleontologové prozkoumali zbývající měkké tkáně fosilie a jizvy v místech, kde se svaly kdysi připojovaly k vnitřku jeho schránky.

Kombinací rentgenového záření s vysokým rozlišením a vysoce kontrastního neutronového zobrazování vytvořili detailní 3D počítačovou rekonstrukci jeho vnitřních struktur, velikosti a orientace svalů a orgánů. Z tohoto podrobného modelu byli schopni odvodit funkce jeho vnitřní stavby.

Výzkum potvrzuje, že uspořádání a relativní síla svalů naznačuje, že amoniti plavali tak, že vypuzovali vodu svými hyponomy, které se nacházely vedle otvoru do tělesné komory. Tento druh plavání, nazývaný reaktivní pohon, využívá celá řada dnes žijících zvířat, včetně hlavonožců – větší skupiny, do které také patří amoniti.

Výstup ze skenu také odhalil párové svaly vyčnívající z těla amonita, které pravděpodobně sloužily k zatažení zvířete hluboko do tělesné komory pro ochranu. Jednalo by se o důležitou adaptaci proti predátorům u amonitů, kterým chyběly obranné prvky, jako je inkoustový váček, který lze vidět u jejich moderních příbuzných, jako jsou chobotnice, chobotnice a sépie.

Tento výsledek je důkazem prokázané trpělivosti a úžasného technologického pokroku v paleontologii.

Zdroj: GeologyScienceWorld
Zdroj úvodního obrázku: Birmingham Museums Trust