Vysoký krevní tlak v mládí zrychluje proces stárnutí mozku

Spojitost mezi vysokým krevním tlakem a zdravím mozku je záležitost, které se vědci stále věnují. Stále více studií spojuje hypertenzi s úpadkem kognitivních funkcí v pozdějším životě. Nový výzkum podrobně zkoumal, kdy přesně se tento vztah začíná formovat, a zjistil, že je tomu tak mnohem dříve, než se předpokládalo. Navíc mohou být ohroženy i osoby s hodnotami krevního tlaku na horním konci doporučeného rozmezí.

Rostoucí počet výzkumů posiluje spojení mezi vysokým krevním tlakem a mírnou kognitivní poruchou, demencí a Alzheimerovou chorobou. Jedna studie dokonce odhalila souvislost s diabetem. Studie dále naznačily, že léčba vysokého krevního tlaku může zpomalit rychlost kognitivního poklesu a že toho lze dokonce dosáhnout pomocí běžných léků na hypertenzi.

Stále zbývá vyplnit mnoho mezer, především, jak krevní tlak ovlivňuje mozek, a v jaké životní fázi to začíná dělat. Studie vedená vědci z Australian National University hledala odpovědi na tyto otázky a analyzovala 2.000 skenů mozku od 686 zdravých jedinců ve věku 44 až 76 let. Následně spojila výsledky s údaji o krevním tlaku u každého subjektu. Údaje o krevním tlaku byly zaznamenávány u každého čtyřikrát v průběhu 12 let.

Tento postup umožnil vědcům určit věk mozku každého člověka, standardní měřítko zdraví mozku, a získat nové poznatky o vlivu, který na něj může mít vysoký krevní tlak. U dospělých znamená normální krevní tlak hodnotu pod 120/80, zatímco optimální hodnota se blíží 110/70. Podle analýzy týmu byli i ti na horním konci tohoto oficiálního rozmezí vystaveni riziku zrychleného stárnutí mozku a že cílem je dosáhnout optimálního krevního tlaku.

„Je důležité zavést změny životního stylu a stravy již v raném věku, abychom zabránili přílišnému zvýšení krevního tlaku, než abychom čekali, až se z toho stane problém,“ říká spoluautor profesor Walter Abhayaratna. „Ve srovnání s osobou s vysokým krevním tlakem 135/85, bylo u subjektu s optimálním tlakem 110/70 zjištěno, že jeho mozek se zdá o šest měsíců mladší.“

Tato zjištění vedla vědce k požadavku revize zdravotních pokynů. Protože ale nějaký čas trvá, než zvýšený krevní tlak začne mozek ovlivňovat, je podle vědců důležité věnovat se tomuto problému mnohem dříve v životě. Na pozdější situaci může mít vliv už životní styl ve dvaceti letech.

Výzkum byl publikován v časopise Frontiers in Aging Neuroscience.

Zdroj: NewAtlas

Obrázek: Fakurian Design via Unsplash