Vývojářská zkušenost: Trend, který slibuje lepší týmovou spolupráci i rychlejší zavádění inovací ve firmách

Vývojářská zkušenost (neboli DX = developer experience) je trend, se kterým se řada firem s vlastním vývojem teprve seznamuje. Kdekomu se na první dobrou nejspíš vybaví uživatelská zkušenost (UX), hojně skloňovaný pojem popisující interakce a pocity zákazníka, například při nákupu na e-shopu. S tím, jak roste velikost týmů a aplikace začínají být stále komplexnější, se dostává vývojářská zkušenost stále více do centra pozornosti. O tom, co vše zahrnuje, promluvil Prokop Simek z DX Heroes.

Za poslední roky se výrazně změnil způsob vnímání moderních firem – jejich šéfové je nepovažují za pracující stroj, ale rozvíjející se organismus. Stejně tak se přesunula pozornost od kódu k lidem, kteří jej píší. Vývojářská zkušenost se proto stává trendem, který zahrnuje využívání ověřených digitálních nástrojů, nastavení firemní kultury, produktový management, inovace a hledání nových talentů. Končí tak éra přesně definovaných byznysových zadání, která pak IT oddělení pouze překlopí do kódu, naopak roste potřeba představení vize a hlavních cílů samotným vývojářům k dosažení rychlejšího tempa inovací.

Vývojářskou zkušenost lze rozdělit na interní a externí – první jmenovaná se věnuje vztahům vývojářů uvnitř firmy a způsobu jejich práce, druhá se pak zaměřuje na spolupráci mezi firmami. Jednoduše řečeno, interní DX se zaměřuje nejen na komunikaci, vztahy, atmosféru v týmu, ale i na využívání správných softwarových nástrojů a nejmodernějších technologií. Externí DX je servis pro klienty a partnery, který řeší, jak rychle se dokážou s technologií seznámit a nasadit ji ve svém vlastním prostředí.

Spokojenost vývojářů značí dobrou DX

Nedílnou součástí dobré vývojářské zkušenosti je dobrá firemní kultura. Ta totiž láká nové lidi a zároveň zamezuje odchodu stávajících. K jejímu posílení je třeba dbát na dostatečnou komunikaci mezi vývojem a byznysem. Běžným problémem je, že se informace od managementu nedostanou ke koncovým členům týmu. Napravit to mohou pravidelné rituály a standupy, kde se probírá vše důležité. Dále se informace soustředí ve vývojářských portálech a v interní databázi (takzvané knowledge base).

S firemní kulturou se rovněž pojí práce s novými talenty, jejich vzdělávání a kariérní rozvoj. Každá vývojářská firma se dnes soustředí na nabírání lidí, kteří jsou pro tým přínosem. Důležitá je ale i podpora jakéhokoliv sebevzdělávání stávajících vývojářů a souvisejících aktivit. Průzkumy často zmiňují psychologickou bezpečnost (tedy nejen peníze, ale také jistoty a předpoklady, díky kterým se lidé cítí bezpečně v osobním a pracovním životě) a udržování vztahů mezi kolegy. Spokojený vývojář odvádí lepší práci, což se přímo odráží na kvalitě produktu i malém počtu chyb.

Aktualizované nástroje a automatizace pomáhají předcházet chybám

Výběr správných aktualizovaných moderních nástrojů a technologií, architektury i používaných produktů patří mezi nejdůležitější předpoklady pro správnou práci vývojářů, kteří typicky kooperují v týmech. Sladění je tak nutné nejen v rámci firmy, ale také napříč celým odvětvím, neboť na vlastní aplikace bývají napojeny i aplikace třetích stran. Integrace a napravení případných chyb pak zabere spoustu práce a času, v konečném důsledku pak dokáže demotivovat i samotné vývojáře. S minimalizací chyb souvisí i automatizované testování, na něž vývojářské firmy kladou stále větší důraz.

Nedílnou součástí dobré interní DX je rovněž kvalitní produktový management, který otevírá cestu k rychlejším inovacím. Z hlediska týmu to znamená sdílení vize a věnování pozornosti (ideálně všem) nápadům, rychlé vytváření prototypů a jejich valuace. Z takového nápadu pak může vzniknout samostatný digitální produkt, ať v rámci již vyvinutých aplikací firmy, nebo i samostatně prodejný.

Myslet na své klienty a jejich vývojáře

Externí vývojářská zkušenost se zabývá adopcí produktu ostatními firmami. Je to zkrátka služba klientům a byznysovým partnerům, kteří budou danou technologii využívat. Typicky i malý startup využívá víc než 15 různých aplikací (například platební brána, překladač nebo ověřování e-mailových adres), velké firmy jich pak mají stovky. Čím snáze lze danou aplikaci připojit, tím lépe pro byznys.

Prakticky každá taková aplikace využívá ke komunikaci s ostatními API (application programming interface čili programovací rozhraní pro komunikaci s aplikací). Pokud je API jednoduché, atraktivní a lze jej rychle napojit, bude i vyšší pravděpodobnost, že si váš produkt vybere potenciální klient namísto vaší konkurence. S tím ještě souvisí bezchybně zpracovaná dokumentace, která musí mít jasnou strukturu a být snadná k pochopení. Šetří to čas vývojářům na druhé straně i vaší podpoře.

Jak zlepšit vývojářskou zkušenost ve firmách?

Každou firmu, která se začne vývojářskou zkušeností zabývat, samozřejmě zajímají praktické dopady na byznys. Řečí čísel je to podle průzkumu společnosti McKinsey & Company až pětinásobný růst, o 55 % rychlejší zavádění inovací a aplikace firem, které ji řeší, mají zároveň nižší chybovost. Tyto zkušenosti se liší napříč různými odvětvími, a to v závislosti na tempu digitalizace. Zatímco čistě vývojářské společnosti dosahovaly vysokého skóre v jednotlivých oblastech a zároveň i rychlejšího růstu, sektory zdraví, automotive, energetiky či médií měly v průzkumu naopak skóre nejnižší.

Rezervy mají firmy obecně v IT architektuře, bezpečnosti, firemní kultuře a talent managementu. Daří se jim zavádět nejmodernější software, řada z nich však neví, jak vývojáře vzdělávat a posouvat dopředu. Z technického hlediska firmy zanedbávají kvalitní IT architekturu a raději investují vysoké částky do navýšení výkonu, ať už hardwaru, nebo v cloudu. Důsledkem špatné IT architektury, ale také nedostatečné aktualizace softwaru a nedostatečné automatizace je rovněž technologický dluh, který svazuje firmu v dalším rozvoji. Rezervy mají rovněž v práci s talenty nebo v aktivitách zaměřených na inovace, jako jsou interní startupové inkubátory či hackathony. Nakonec pomůže i lepší sdílení produktové vize napříč firmou a větší prostor pro iniciativu zaměstnanců. Vývojářská zkušenost je pro technologické firmy cestou, jak všechny tyto výzvy uchopit a pracovat na jejich zlepšení.

Vývojářská zkušenost (DX) byla hlavním tématem zářijového setkání VIP IT Clubu pořádaného technologickou společností ČMIS. Přednášku vedl Prokop Simek z DX Heroes, kteří představují tento nepříliš známý pojem českým firmám, pomáhají jim vybrat správné softwarové nástroje, nastavit firemní kulturu, zlepšit předávání informací mezi vývojáři a sdílet produktovou vizi napříč týmy.

Zdroj úvodního obrázku: Unsplash.com, Jefferson Santos

Zdroj: Redakční článek CZECHSIGHT, rozhovor s: Prokop Simek