Znečištění vzduchu zkracuje život o roky

Vědci z americké University of Chicago vydali novou zprávu o dopadech znečištění vzduchu na lidské zdraví. Podle autorů výzkumu mají dopady znečištěného ovzduší mnohem větší vliv na lidské zdraví, než mnoho lidí předpokládá, a tomuto tématu není věnován dostatek pozornosti.

Průměrný člověk na světě ztratí kvůli špinavému ovzduší 2,2 roku života. Nejhorší je přitom situace v Indii, kde lidé žijí v průměru o 6 let méně, než kdyby žili v oblasti s čistým ovzduším. V Číně, která od roku 2013 aktivně proti znečištění ovzduší bojuje, nyní lidé přichází v průměru o 2,6 let života.

V České republice je situace lepší, avšak průměrný Čech stále kvůli znečištěnému ovzduší přichází o půl roku života, na Ostravsku se pak jedná o průměrnou ztrátu jednoho roku života oproti stavu, kdy by ovzduší bylo čisté v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO).

Studie zkoumala zejména znečištění drobnými částicemi PM₁₀ a PM_2.5, pro sběr dat použila dlouhodobá satelitní měření. Ostatní škodlivé látky v ovzduší studie nezkoumala, avšak ty jsou většinou přítomné současně se zmíněnými drobnými částicemi.

Zdroje znečištění ovzduší

„Největším zdrojem znečištění ve většině zemí světa je spalování uhlí,“ řekl prof. Michael Greenstone, jeden z autorů výzkumu. „Kdyby byly tyto škody na lidském zdraví zahrnuty v ceně uhlí, ve většině zemí světa by uhlí přestalo být ekonomicky výhodné“.

Dalším velkým zdrojem znečištění je doprava, která je celosvětově zodpovědná za čtvrtinu znečištění ovzduší, dále spalování v kotlích v domácnostech a průmysl. Škodlivé částice se do ovzduší uvolňují i některými přírodními procesy, například lesními požáry.

Některé země kvůli snížení znečištění ovzduší přecházejí od spalování uhlí k čistějšímu zemnímu plynu. Spalování zemního plynu jako fosilního paliva však stále přispívá k probíhající změně klimatu, a proto se ukazuje, že není vhodnou náhradou za uhlí.

S probíhající dekarbonizací energetiky a dopravy se však dá očekávat, že se čistota ovzduší bude do budoucna celosvětově zlepšovat.

Zdroj: University of Chicago
Úvodní obrázek: Call Me Fred on Unsplash